Hotel DAR se nachází v lokalitě osídlené již v devátém století našeho letopočtu.  Městský typ osídlení a existence Kožné ulice spadá do období vlády krále Přemysla Otakara II. (1253-1278). V této době již v této lokalitě  probíhal čilý obchodní ruch jako důsledek velkého vzestupu řemesel. Řemeslníci, kteří svou činnost provozovali jako svobodní živnostníci, se nejprve sdružovali v jakási bratrstva, za kterých se postupem času vyvinuly cechy. Tyto prvotní cechy představovaly stavovskou organizaci mistrů a tovaryšů téhož řemesla. Cechovní systém dosáhl takové důležitosti, že cechy měly nad svými členy i omezenou právní moc a byly zainteresovány na správě města Prahy. S ohledem na přehlednost měly cechy vyhrazeny svá působiště ve vymezených částech Prahy. Dnešní ulice Kožná patří mezi čtyři nejstarší dochované Pražské místní názvy, kterými jsou dále názvy ulic Celetná /caletníci=pekaři/, V Jirchářích a Železná. Jak již z názvu vyplývá, byla lokalitě Kožné ulice soustředěna kožedělná výroba a obchod s kůží v tehdejší Praze.  Největšího rozmachu dosáhla řemesla za období vlády Karla IV, kdy se již nejednalo jen o řemesla tzv. obyčejná, ale i vysoce umělecká. Kožná ulice patří z urbanistického hlediska mezi velmi významná Pražská místa, neboť křivolakost ulice s proměnlivou šířkou ukazuje, jak vypadal půdorys původních okolních ulic ve 14. a 15. století. Původní zástavba v Kožné ulici a jejím okolí patří mezi nejstarší zástavbu městského typu na území hl.m.Prahy. Původní románská zástavba z konce 11 a 12 století měla spíše solitérní charakter v podobě samostatných domů umístěných v zahradách. Při záchranném archeologickém výzkumu prováděném při výkopových pracích v roce 2005, byly objeveny základy románského domu z 12. století. Bylo objeveno vstupní kamenné schodiště původního románského domu v hloubce cca 3 m pod současnou úrovní terénu. V místě původního románského domu byl koncem 15. a začátkem 16. století postaven  zděný městský dům, který po přestavbách tvořil jižní křídlo domu č.p. 488-I.. Tento dům resp. jeho jižní křídlo bylo v roce 1864 zbořeno. Na takto vzniklé parcele, byl podle plánu stavitele Josefa Svobody z roku 1868, postaven v  letech 1868 – 1870 nový velkoryse řešený městský dům s překrásnou novorenesanční fasádou.  Již  v plánech se počítalo se zřízením kavárny později restaurace v přízemí a suterénu domu a hotelovými  pokoji ve 2. a 3. patře domu. V prvním patře byly umístěny byty.  V období mezi I. a II. světovou válkou byly hotelové pokoje ve 3. patře využívány jako diskrétní veřejný dům. Není bez zajímavosti, že v domě provozovaná Spirkova kavárna později restaurace U Špirků  patřila ve své době mezi nejvyhlášenější Pražské podniky. Pánský návštěvník restaurace, posilněn dobrým jídlem a pitím, pak mohl využít služeb ochotných děvčat ve 3. patře domu. Tuto zajímavou historii domu dnes připomíná lechtivá obrazová výzdoba restaurace.  V roce 1963 byli tehdejší vlastníci Alžběta a František Turkovi komunistickým režimem donuceni darovat dům státu. Od tohoto data do roku 1999 již probíhala pouze devastace tohoto domu. Je  zvláštní ironií osudu, že v tomto domě s vyhlášenou restaurací a diskrétním veřejným domem zřídili komunisté v 70. letech své agitační středisko. S lehkou nadsázkou lze říci, že „poctivou“ prostituci nahradila prostituce osob loajálních totalitnímu režimu. V rámci restitucí v roce 1993 byl dům vrácen v celkovém havarijním stavu původním vlastníkům. Novému vlastníkovi domu společnosti ACTON se podařilo citlivou rekonstrukcí, která trvala 8 let, plně navrátit krásu jednomu z nejhezčích domů v celém okolí. V společných prostorách celého domu na Vás dýchne naprosto jedinečná atmosféra konce 19. století. Hotelové pokoje jsou z důvodu maximálního pohodlí hostů zařízeny moderně s maximálním důrazem na kvalitu materiálů.